Přeskočit na obsah

Konstancie Aragonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konstancie Aragonská
královna uherská, sicilská a císařovna římská
Portrét
Koruna Konstancie Aragonské
Narození1179?
Úmrtí23. června 1222
Catania
PohřbenaKatedrála v Palermu
ManželéEmerich Uherský
Fridrich II. Štaufský
PotomciLadislav III. Uherský
Jindřich VII. Štaufský
DynastieBarcelonská dynastie
OtecAlfons II. Aragonský
MatkaSancha Kastilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstancie Aragonská (1179?– 23. června 1222, Catania) byla aragonská infantka, která se sňatkem stala nejprve uherskou a druhým sňatkem sicilskou královnou a císařovnou Svaté říše římské. V letech 1212 až 1220 byla sicilskou regentkou.

Byla druhým dítětem a nejstarší dcerou z devíti dětí Alfonse II. Aragonského a Sanchy Kastilské.

Královna uherská

[editovat | editovat zdroj]

Její otec zemřel v roce 1196 a o jejím dalším osudu rozhodl její bratr, následník trůnu Petr II. Aragonský. Dojednal sňatek s uherským králem Emerichem. Svatba se konala v roce 1198[1] a o rok později královna porodila syna Ladislava.

Král Emerich záhy zemřel. Před svou smrtí se snažil zajistit synovu budoucnost a nechal jej jako čtyřletého 26. srpna 1204 korunovat a zavázal svého bratra Ondřeje, aby chlapce chránil a pomáhal mu vládnout, dokud se nedožije dospělosti. Ladislav se tedy stal králem a Ondřej regentem. Ondřej však záhy na sebe strhl veškerou moc a Konstancie s Ladislavem se stali jen něco více než vězni. Kruté zacházení s nimi napomínal i papež Inocenc III.. Konstancie proto uprchla i s dítětem do Vídně ke dvoru Leopolda VI. Malý Ladislav však 7. května 1205 zemřel. Dřívější regent, nynější král Ondřej II., převzal Ladislavovo tělo a pohřbil je v královské hrobce ve Stoličném Bělehradě. Vévoda Leopold pak poslal Konstancii zpět do Aragonu.

Císařovna Svaté říše římské

[editovat | editovat zdroj]
Sarkofág Konstancie Aragonské (katedrála v Palermu)

Po návratu do Aragonu sdílela Konstancie se svou matkou královnou Sanchou rezidenci v klášteře Santa María la Real de Sijena. Klášter založila matka[2] po smrti svého manžela a nyní zde žila na odpočinku. Zde strávila Konstancie pět let, dokud do jejího osudu znovu nezasáhl bratr Petr.

„ ...Konstancie, dcera aragonského krále, provdala se na radu papeže za císaře Fridricha... “
— Dubnická kronika[3]

Petr II. potřeboval upevnit své vztahy s papežem Inocencem III., neboť k anulování svého manželství s Marií z Montpellieru byl nutný papežův souhlas. Papež požadoval ruku uherské královny vdovy pro svého chráněnce, mladého sicilského krále Fridricha II. Štaufského. Konstancie návrh přijala, v Zaragoze se v zastoupení znovu provdala a odcestovala na Sicílii. Do Aragonu se již nikdy nevrátila. Její matka zemřela krátce poté. Věnem přivezla Konstancie svému mladičkému muži 500 jezdců.[4]

Fridrich a Konstancie byli oddáni v Messině 15. srpna 1209. V době sňatku bylo Konstancii již třicet let, zatímco jejímu manželovi pouhých čtrnáct. Současně byla korunována sicilskou královnou. O dva roky později se jim narodil první a jediný syn Jindřich. Fridrich byl již od útlého mládí velkým milovníkem ženských půvabů. Početný zástup levobočků začal plodit okolo roku 1211.[5]

V té době v Německu probíhaly urputné boje o trůn. 9. prosince 1212 byl Fridrich korunován králem německým jako opozice proti Otovi IV. Ota IV. byl definitivně sesazen 5. června 1215. Krátce poté byla Konstancie rovněž korunována německou královnou. Zůstala na Sicílii jako regentka až do roku 1220.[6] Císařem a císařovnou Svaté říše římské korunoval oba manžele papež Honorius III. 22. listopadu 1220. Syn Jindřich se stal novým německým králem.

Konstancie Aragonská zemřela o dva roky později v Catanii na malárii. Je pohřbena v římském sarkofágu v palermské katedrále Nanebevzetí Panny Marie vedle svého muže s nápisem:

„ Já, Konstancie, jsem byla královnou Sicílie a císařovnou, zde odpočívám, Fridrichu, tvoje žena...[7] “

Počátkem 21. století se stala jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Ramon Berenguer II. Barcelonský
 
 
 Ramon Berenguer III. Barcelonský
 
 
 
 
 
 
 Matylda z Hauteville
 
 
 Ramon Berenguer IV. Barcelonský
 
 
 
 
 
 
 Gilbert z Gévaudanu
 
 
 Dulce Provensálská
 
 
 
 
 
 
 Gerberga Provensálská
 
 
 Alfons II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
 Sancho Ramírez
 
 
 Ramiro II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
 Felicie z Roussy
 
 
 Petronila Aragonská
 
 
 
 
 
 
 Vilém IX. Akvitánský
 
 
 Anežka Akvitánská
 
 
 
 
 
 
 Filipa z Toulouse
 
'Konstancie Aragonská'
 
 
 
 
 
 Vilém I. Burgundský
 
 
 Raymond Burgundský
 
 
 
 
 
 
 Štěpánka Burgundská
 
 
 Alfons VII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
 Alfons VI. Kastilský
 
 
 Urraca Kastilská
 
 
 
 
 
 
 Konstancie Burgundská
 
 
 Sancha Kastilská
 
 
 
 
 
 
 Boleslav III. Křivoústý
 
 
 Vladislav II. Vyhnanec
 
 
 
 
 
 
 Zbyslava Kyjevská
 
 
 Richenza Slezská
 
 
 
 
 
 
 Leopold III. Babenberský
 
 
 Anežka Babenberská
 
 
 
 
 
 
 Anežka z Waiblingenu
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-05. 
  2. ↑ www.villanuevadesigena.com. www.villanuevadesigena.com [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-17. 
  3. ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 90. 
  4. ↑ RADER, Olaf B. Fridrich II. Sicilan na císařském trůně. Praha: Argo, 2016. ISBN 978-80-2571929-9. S. 145. Dále jen Fridrich II.. 
  5. ↑ Fridrich II., str. 146
  6. ↑ ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 140. 
  7. ↑ Ženy ve středověku, str. 139

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Uherská královna
Předchůdce:
Markéta Francouzská 		1196–1204
Konstancie Aragonská 		Nástupce:
Gertruda Meranská
Sicilská královna
Předchůdce:
Konstancie Sicilská 		1210–1222
Konstancie Aragonská 		Nástupce:
Jolanda Jeruzalémská
Německá královna
Předchůdce:
Marie Brabantská 		1215–1220
Konstancie Aragonská 		Nástupce:
Markéta Babenberská
Německá císařovna
Předchůdce:
Marie Brabantská 		1220–1222
Konstancie Aragonská 		Nástupce:
Jolanda Jeruzalémská
Královny Itálie
Aragonské infantky
1. generace
2. generace
  • nikdo
    		•
    3. generace
    4. generace
    5. generace
    7. generace
    8. generace
    9. generace
    10. generace
    11. generace
    12. generace
    13. generace
    14. generace
    15. generace
    16. generace
    17. generace
    *také mallorská princezna
    **také sicilská princezna
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konstancie_Aragonská&oldid=23258349“